Bytové pěstování citrusů
Bytové pěstování citrusů s letněním na balkoně (2007 – 2010)
O bytovém pěstování citrusů bylo již mnohé napsáno.Něco je i v článku začínáme s citrusy,takže pouze shrnu osobní zkušenosti zimování v bytě a pěstování během roku.Mám možnost rostliny citrusů umístit ve třech ze čtyř místností.
Jižní okno se zcela neosvědčilo.Sice je zde po zimní období nejvíce světla,ale při teplotě v místnosti kolem +20 stupňů se i za jasných lednových mrazivých dní teplota prudce zvedá a dochází k přehřívání-spálení listů,nebo nejmladších výhonů.Při přistínění rostlin žaluziemi před poledním žárem slunce stačí aby se brzy ráno venku zatáhlo oblačností a rostliny jsou v místnosti po zbytek dne v pološeru,než někdo přijde domů a žaluzie odstíní.Z tohoto důvodu zde citrusy nezimují.
Západní okno – obývací pokoj je nejvíce vytápěnou místností s teplotou v rozmezí +20 až +23 stupně.Zdálo by se pro potřeby zimování místnost nevyužitelná se však velice osvědčila pro malé semenáče podnoží červeného grepu a další řízkovance,či mladé roubovance také převážně na podnožích červeného grepu.Světla je zde sice méně,než na okně jižním a slunce sem svítí v přes zimu jen málo,proto nehrozí spálení listové plochy.Západní balkon,byl považován dlouho za ideální,ale v letních dnech se v odpoledních hodinách výrazně přehřívá na vysoké teploty,je sužován nejsilnějšími nárazy větru a při bouřích jsou rostliny velmi vystaveny živlům.V chladnějším počasím jara a podzimu je dobu nejchladnější části dne - rána a dopoledne bez slunečního svitu.
Pokoj – východní okno s nejnižší teplotu místnosti kolem +15 stupňů je místností na spaní,tedy jak pro koho J a také pro zimování citroníků,které zde zimu celkem v pohodě snášejí namačkány u okna a jak postupně rostou jsou natěsnány u okna rok od roku více.Podobně jako u západního okna není ani tady sluneční svit nějak výrazný po dobu zimního období.Studenou zimu 2005/06 zde za silných mrazů teplota přechodně poklesla až k +10 stupňům což se k mému velkému překvapení rostlinám vůbec nelíbilo a začalo opadávat listí ve velkém množství.U tohoto opadu sehrálo zřejmě roli příliš nízká teplota na kterou zimující rostliny nebyly zvyklé ani v minulých letech.Po zvýšení teploty k +15 stupňům opad zvolna ustal.Je pravdou že v mých podmínkách zimování při těchto teplotách nejsou citrusy ve vegetačním klidu nikdy,pouze v útlumu-zpomalení činnosti při kterém sem tam vyraší slabší výhon,nebo spíše vyženou nějaké květy.Bytové pěstování a s tím spojené zimování rostlin má i své malé výhody.Zatímco ve sklenících pěstitelé dosti protopí aby již někdy v únoru probouzely rostliny ze spánku a navodily včasné kvetení,které je základem budoucí úrody citrusů,v bytě stačí jen malé zvýšení teploty spolu s prodlužujícím se dnem k tomu aby rostliny začaly vegetovat.Nejdříve se neděje nic významného i přes zvýšení teploty se jen ponechané loňské plody začnou viditelně zvětšovat.Brzy poté dochází k rašení nových výhonů a květů,které bývá nejmasivnější z průběhu celého roku.Takto včasným „rozjetím“ rostlin lze stihnout u citroníků za rok vše od kvetení koncem února a počátkem března,až po sklizeň v listopadu až v prosinci.Nevýhodou je samozřejmě jen omezený prostor pokoje.Východní balkon se velice osvědčil.Důvodem je sluneční svit v první ranně-dopolední části dne,která je nejchladnější.Naopak v horkých dnech už kolem poledne slunce ustupuje a vyhřátý balkon topí i odpoledne,když už bývají vyšší teploty.Většinu roku je to závětrná strana.
Ještě zpět k zimování některých rostlin na parapetu okna v místnosti na východ kde je teplota kolem + 20 stupňů ,které se docela osvědčilo,ale má i své stinné stránky.I při sebelépe utěsněných oknech a obložení izolačním materiálem stéká studený vzduch z okenních ploch na parapet,kde bylo v době největších mrazů kolem +10 stupňů a kořenové baly rostlin byly značně prochlazeny,zatímco v horních částech rostlin bylo pokojových +18 až +20 stupňů.Řešením by byla mezera mezi stěnou pod oknem a parapetem s cirkulací vzduchu,ale vzhledově by to asi nebylo to pravé,nemluvě,že by to doma asi neprošlo.Také by se přišlo o část místa u okna a toho jak víme,není nikdy dost.
Při zimování je největším problémem teplota a nedostatek světla.Uvádí se,že pro citrusy je u nás nedostatek světelné intenzity od listopadu do poloviny února,kdy jsou jak nejkratší dny,tak bývá i špatné zatažené počasí které světelný deficit ještě více prohlubuje.Listopad spolu s prosincem u nás bývá nejvíce oblačnými měsíci roku,proto mnoho pěstitelů zlepšuje kondici rostlin během zimování přisvěcováním.V dnešní době úsporných zářivek to není zase tak velký finanční problém spolu s časovačem lze rostlinám přisvěcování prodlužovat den jak ráno i v podvečer tak,abychom navodili délku dne blížící se podmínkám počátku března,zvláště pokud v zimovací místnosti je vyšší teplota a rostliny nezpomalují intenzitu růstu.Pokud bychom rostliny nechaly v krátkém dni v šeru a teple,budou sice růst ale i nadměrně se vysilovat což může způsobit opad listů během zimního období – to v lepším případě.V horším případě o rostlinu do jara přijdeme.Hodně záleží na kondici rostlin a jestli nemají na zimu mnoho ponechaných plodů.Tady už záleží na zkušenosti a odhadu pěstitele.Pravdou je že se přisvěcování osvědčilo. U plodů i přes sebelepší kondici rostlin je zbytečné na zimu u citroníků nechávat plody menší než 2 cm .Zbytečně rostlinu vysilují a někdy v prosinci nebo lednu opadají. Podobně si vedou plody vznikající při zimním kvetení,takže ponechávám část květů zavonět v pokoji a poté jsou odstraněny.Ukázalo se a zkušenosti některých pěstitelů to potvrzují,že je lepší nechat rostlinu zakvést a utvořit plod.Pak teprve malý plůdek odstranit,aby se neplýtvalo energií rostliny.Údajně a něco na tom bude - rostlina chce kvést a produkuje látky,které podporují kvetení.Pokud ji květy odstraňujeme,snaží se tvořit nové a stále dokola a tím se vysiluje ještě více.Pokud se nechá proběhnout kvetení,tvorba plodu a odstranění,je to tedy šetrnější.Ať už to tak je nebo ne,poslední roky to tak dělám(2016).Větší plody kolem 2,5 - 3 cm už zimu v pohodě přečkávají a na jaře pokračují v růstu.Sklizeň těchto plodů je v létě.Drobnoplodé odrůdy,které kvetou celý rok a zblázní se největším kvetením třeba koncem léta,se probírka musí udělat před zimou ručně,pokud vše neopadá samo.Je logické,že na sotva metrové rostlině s dvěma stovkami listů nemůže být stovka plodů.Nebo může,ale po jedné velké sklizni nebude rok nebo dva nic.
Od dubna až května do září až října letním citrusy na balkoně.Vše závisí samozřejmě na počasí.Brzy na jaře v teplejší dny vynáším rostliny již v březnu (v jednom případě již v únoru),aby si citrusy pomalu zvykaly na silné venkovní světlo po dlouhém šeru zimování v místnosti u okna.Zdůrazňuji,že je potřeba rostliny postavit nejprve do stínu a nechat je na silné světlo zvyknout.Také ihned provádím venku postřik proti škůdcům,který nelze doma provádět.
Za příznivých podmínek,pokud nehrozí silnější mrazy,které by poškodily rostliny i na chráněném balkoně lze citrusy ponechat na terase již od dubna.Rostliny v převládajících ještě nízkých teplotách zpomalí růst a vypadají velice zdravě.Probíhající kvetení a fáze počátečního růstu po odkvětu je téměř zastavena,proto často volím ponechání rostlin doma na zimovišti,kde probíhá růst rychleji a je tak záruka včasné sklizně plodů.I tak se mi nejednou stalo,že na citroníkách venku ležel po ránu sníh.Ani další počasové vlivy nejsou během roku příliš příznivé.Jedním z největších nepřátel našich rostlin je vítr.Balkon je orientován na jihozápadní stranu na už tak dosti větrném místě,takže po letní bouři nevypadají rostliny moc dobře.
Uklízení rostlin záleží také na počasí podobně jako na jaře,jen ne v takové míře.Rostliny mají plody a vyzrálé výhony.Nejsou proto tolik choulostivé na mrazíky,které nebývají počátkem podzimu tak silné jako na jaře.Navíc teplota na balkoně je o 4 stupně vyšší než ve venkovním prostoru a pokud rostliny nouzově přesunu ke stěně balkonu vydrží i nižší teploty.Pokud se přehodí ochranou z igelitu vydrží teplotu o další dva stupně nižší.Většinou omrznou konce větví,nebo malé plody,které by v zimě opadaly.Pokud celá rostlina nepromrzne i s kořenovým balem,nic nehrozí.Takové mrazy však na podzim nebývají.
Podobně jako na jaře se při chladném zářijovém a hlavně říjnovém počasí zpomaluje růst plodů.Také poslední růstová perioda může zůstat nedokončena,nebo pokračuje po přenesení do zimoviště v bytě,což není zrovna nejvhodnější,protože rostlina by již měla být ve stadiu útlumu růstu.To však prakticky nejde dodržet,protože v zimovací místnosti je stále tepleji než venku.Pro úklid rostlin je nutné zvolit slunečný teplý den odpoledne kdy jsou rostliny i s půdním balem ohřáté z venku. S postupujícím podzimem a ubýváním teplejších dní to lze stěží uskutečnit,proto si můžeme pomoci a omezit zálivku poslední dny před uklizením rostliny. Po přenesení na zimoviště co nejvíce snížíme teplotu a zalijeme rostlinu vlahou až teplejší vodou.V žádném případě to nesmíme přehnat abychom rostlinu neuvařili.Ani tímto postupem se nevyhneme žloutnutí a opadu listů po přesunu na zimovací stanoviště-jen tyto projevy omezíme.Rozdíl proti venkovnímu prostředí je příliš velký a nelze ho ošidit,stejně jako radikální rozdíl podmínek světelných. Cíl mít rostliny venku co nejdéle se zcela rozchází s pravidlem,že změna teploty při úklidu rostlin z venku na zimoviště by měla být co nejmenší.Přesto pokud to jde uklízím rostliny z balkonu v posledních letech až v prosinci,kdy při mírných mrazech jsou u zdi pod igelitem.Je to pořád lepší,než mít rostliny doma,nebo na chodbě v teple.Pokud počasí dobře vyjde,uklízím rostliny co nejpozději s nástupem zimy,kdy začíná více mrznout.To už se více ochladí se i na chodbě a v zimovací místnosti.Tímto lze zkrátit pobyt citrusů uvnitř domu na nejkratší možnou dobu 3-4 měsíců(2016).V posledních letech jsem počet citrusových rostlin doma výrazně snížil,jak z důvodu místa,tak třeba úprav v bytě.Také pro rychle rostoucí rostliny je lepší místo venku na zahradě.Doma zůstávají drobnoplodé kalamondiny a mladé roubovance,nad kterými je dobré mít dohled(2017).